Dopis od Markétky - 7 měsíců
Ahoj lidi,
dneska mám sedm měsíců! Na poslední technické prohlídce u paní doktorky mi naměřili 68 cm a 7,4 kg.
Už nejsem žádné malé miminko, už jsem velká chytrá holka, heč! Krásně beru věci do rukou a pak je žužlám a za chvilku budu sama sedět. Zuby zatím nemám, jsem s mamkou domluvená, že mi narostou až později.
Hrozně mě baví tyhle hračky: mamčiny vlasy, mamčin nos a pusa, mamčina ruka, papírové kapesníčky v igelitovém obalu, barevná krabička s vitamíny, mamčin telefon, sprcha u vany.
Taky mně baví koukat na Tipa a Tapa a Včelí medvídky. Samo si hraju i s hračkama, pod hrazdičkou už vydržím asi 10 minut a ráda žužlám šustícího pejska. Zajímavé jsou i barevné kelímky.
Nebaví mně oblékání, to se vždycky vztekám.
S mamkou občas jedeme do Brna vlakem nebo autem na nákup. Když už jsem unavená, hlasitě nadávám a protestuju a prý mamce dělám ostudu. Jako onehdá na finančním a živnostenském úřadě. Já vám řeknu, takové důležité instituce a nemají tam žádné hračky ani obrázky. Obchoďák je lepší, je tam spousta věcí a lidí, někteří se na mně smějí a povídají si se mnou.
Kromě mamky mám samozřejmě i taťku. Taťka mně rozesmívá a večer na přebalovacím pultu do něj kopu a on juchá a uskakuje. Řehtám se na celé kolo.
Mamka nedávno vymyslela novou věc, říká tomu oběd. Chvilku něco vaří a mixuje a pak mi to cpe lžičkou do pusy. Lžička je zajímavá. Jednou jsem ji vzala a strčila do pusy, až jsem se z toho poblinkala. Od té doby mamce lžičku neberu. Ale oběd prozkoumat musím, nejlíp rukama, když už ho v té puse mám. Taky si sama utírám pusu plínou, včetně vnitřku pusy. Stejně ten oběd není nic moc, brokolici prý jím se stejným nadšením jako taťka. Ani svačina mi nechutná, mamka se pokaždé přesvědčuje, jestli mi místo jablíčka nedává šťovík.
Tak se mějte, mamka si mě hodí na záda a jdeme kontrolovat zahrádku.
Markétka
PS: Abyste viděli, že opravdu píšu já a ne mamka, posílám vám fotku :)
