Dopis od Markétky - 14 měsíců
Ahoj lidi,
mamka chtěla psát o mých narozeninách, ale už dva měsíce na to nemá čas. Pořád něco šije, plete a peče. Zase vám musím psát já.
Narozeniny se mi líbily, mamka upekla dort a dostala jsem dárky. Nejvíc se mi líbilo, jak u nás byli dědečkové a babičky a teta a bratranec a sestřenice. Ale to už je dávno, hned po tom, co jsem začala chodit. Teď už s přehledem běhám. Nejraději lezu na gauč, tam chodím a houpu se a pak zas lezu dolů. Mamce prý z toho tuhla krev v žilách, ale zvykla si.
Taky chodíme do cvičení u nás v Sokolovně. Jsem nejmladší z dětí. Je tam hodná paní Jana, která říká, co máme dělat. Moc nechápu, proč to říká. Já mám pořád co dělat i bez té paní, nejraději beru z velkých pytlů míče nebo skáču na trampolíně nebo převrhnu koš s míčky a ty se kutálejí po celé tělocvičně. Ostatní děti paní Janu taky moc neposlouchají. Nejvíc posloucháme, když na konci cvičení vykládá pohádku. Je to cvičení pro děti, ale mamku z něj vždycky všechno bolí. No rozumíte tomu?
V pátek byl velký den, mamka jela poprvé pryč beze mně. Prý na firemní večírek. Hlídal taťka. Mamka byla celá nervózní, ale já vše zvládala s přehledem. Jen jednou jsem dostala chuť na mlíčko. Hledala jsem, jestli taťka náhodou taky nemá mlíčko, ale má jen chlupatý hrudník. Mamka má hrudník hezčí a rozhodně praktičtější. Taťku naštěstí napadlo dát mi kefír a byla jsem zase spokojená. Mamka se vrátila asi po třech hodinách a hned mě chtěla objímat a pusinkovat. Ale já měla důležitou práci, dívala jsem se na Krtečka, mamka musela počkat.
A víte co ještě? Venku napadl jakýsi sníh. Nelíbí se mi, je mokrý a studí. Ale naši z něho měli radost, říkali něco o Ježíškovi a sáňkách. Ježíšek prý přijde k nám domů a donese nám dárky. Mamka kvůli němu peče hromadu cukroví, asi aby se pořádně najedl. Jsem na něj zvědavá. Tak se mějte krásně já vám zase napíšu, jestli Ježíšek přišel.
Pápá, Markétka